Ahoj :)
V dnešním povídání vás provedu změnou mých vlasů :)
Vždy jsem byla přírodní blondýna, ale později se mé vlasy měnily podle období, až se ze mě stala bruneta :) Připadala jsem si staře.Rozhodla jsem se, že podstoupím své první barvení :)
Nejdřív jsem měla hustší blond melír, takže jsem byla lehce blond, ale pořád mi to přišlo málo.Mamka mě později obarvila a já vlasy chtěla světlejší a světlejší.Nakonec to dopadlo tak, že se to přestalo líbit i mě samotné a chtěla jsem zpět na hnědou :)
Tohle jsem si uvědomila asi před měsícem, možná dvěma.

Ahoj :)
Tomuhle článku jsem se chtěla vyhnout a proto tu dlouho nic nebylo.
Abych předem uvedla na pravou míru, proč tu dlouho žádný článek nebyl.
Škole jsem se začala plně věnovat.
Našla jsem si přítele, s kterým trávím maximum svého volného času a to často i o víkendech:)
Snažím se chodit ven, ale tohle počasí mě i zároveň ubíjí.Jednou svítí sluníčko a druhý den sněží.Naštěstí by se mělo začít od příštího týdne počasí vylepšovat a má být několik dní po sobě skoro 20 stupňů, na což se neskutečně těším :)

Pokud můj blog sleduješ dlouho, tak víš, že jsem trpěla kvůli žaludku a právě tyto problémy mě dohnaly do nemocnice na vyšetření.Podstoupila jsem gastroskopii.Není to nic příjemného, to musím říct na 100%, ale vydržet se to dá.A je rozhodně lepší zjistit, jestli v břiše něco je nebo ne.Mě vše naštěstí dopadlo dobře, takže jde asi o problémy propojené s mými zády.

Na půl roku mám pauzu od rehabilitací.Jsem na jednu stranu ráda, ale na tu druhou se nebudu ulívat ze školy a bojím se, že nebudu cvičit to, co mám a budu po půl roce pokračovat.

Ohledně cvičení je to tak, že jsem dlouho necvičila.Jak už kvůli vytíženosti ze školy, tak i kvůli příteli, s kterým trávím opravdu co nejvíce volného času.Ale nelituji toho:)

Dneska jsem opět cvičila.Když už vím, že v mém břiše není nic vážného jsem klidnější, co se hlavně cvičení týče.
Plánuji se opřít do zdravého stravování víc, než do teď.
Co plánuji už celkem dlouho a na co si šetřím je Neera Detox.Kdo neví, o co jde, určitě o tom časem budu psát:) Hrozně bych to chtěla vyzkoušet a bude to další krok k mé vysněné postavě :)

Až bude konečně hezky, budu chodit běhat a už snad co nejdřív vyjedu na longboardu! Už mi chybí.

Před nějakou dobou jsem psala o tom,že jsem si začala šetřit na iphone.
Naskytla se mi možnost, mít ho zadarmo.
Táta ve firmě čas od času dostává mobily.Tak mi říkal,že až dostane nový, dá mi svůj (Iphone5).Byla jsem hodně ráda, ikdyž jsem si na něj chtěla našetřit, ale když je taková možnost, najdu něco, na co budu šetřit dál.
Táta odletěl do Dubaje na pracovní cestu (neskutečně jsem mu záviděla) a po příjezdu mi dal asi půl roku používaní Iphone5 a sám přišel s Iphonem6 :D docela mě zaskočil, protože chtěl android, jelikož mu iphony moc nevyhovují, ale řekl, že ho v práci přemluvili :D Ale, ukázalo se, že je pro něj ještě horší než 5, takže prý časem bude normální android.
Já jsem s telefonem opravdu spokojená:) Časem bude článek, co je v mém mobilu nebo něco podobného:)

Před několika týdny jsem byla nakupovat.Měl už dávno vyjít Haul, ale fotky zůstaly ve starém mobilu, který má teď mamka a nevím, kam dal táta paměťovku nebo jestli si ji nechala mamka.
Proto se chystám nafotit vše znovu a přidat k tomu ještě další nakoupené věci a mezitím snad budou vycházet různé recenze,...

Nevím, jak teď bude čas na blog, ale budu se snažit alespoň o 1 článek týdně :) Doufám, že se to změní a časově mi to bude vycházet, protože mi blog strašně chybí.

Ještě bych chtěla poděkovat za návštěvnost, která je neskutečná :) Na to, že jsem tu teď nebyla se číslo vyšplhalo o asi 600 návštěv :)

Ahoj :)
Dnešní článek bude trochu nevšední:) Určitě plánuji natočit video na stejné téma, u kterého se možná i trochu pobavíš, ale protože nemám nápady a moc ani čas na to, psát na blog, vymyslela jsem několik nejdivnějších/zvláštních věcí, kterých si na sobě všímám a které dělám.

1) Když na youtube koukám na videa oblíbených youtuberek/youtuberů, po otevření videa dám like a až poté zkouknu video :)

2) Nepoužívám příbor.Všechna jídla (i řízek) jím lžící a když nemůžu něco ukrojit, nakrájím si vše dopředu, položím nůž a jím jen vidličkou, nejlépe lžící.

3) Když mám z něčeho strach (třeba u hororů) začnu být ukecanější než normálně.

4) Na horory (u nechutných nebo lekavých částí) koukám mezi prsty.Přijdu si bezpečněji.

5) Musím mít vše na svém místě, ale většinou se mi to nedaří, mám všude nepořádek a jsem nervózní, když se nad tím zamyslím.

6) Ještě nikdy jsem nedokázala ze žvýkačky vytvořit bublinu.

7) Když se dlouho směju, časem si zachrochtám :D

8) Nesnáším voňavé náplně do odstřikovačů.Bolí mě z nich hlava.

9) Asi nejsem jediná (doufám), ale rozsvěcuju mobil jen tak z nudy.

10) Musím mít mobil pořád v ruce, i když ho nepotřebuju.

11) Dávám si kečup skoro na vše.K řízku, hranolkám, rizotu,..ve třídě to většině přijde nechutné, ale mě normální, takže nevím, jestli to sem vlastně patří :D

12) Nesnáším popkorn.Je mi z něj špatně už jen, když ho cítím.

13) Když jsem s kamarádkou točila Jelly Beans challenge, příchuť ušního mazu mi chutnala jako cukrová vata :D -.-

14) Někdy o sobě mluvím v mužském rodě a říkám si Karel.

15) Na většině fotkách si myslím, že vypadám jako křeček.

16) Nikdy jsem nepochopila svou šikovnost na jazyky.Angličtinu, kterou se učím od školky umím průměrně a ruštinu, kterou jsem měla 3roky jsem mluvila skoro plynule.

17) Chleba jím tak, že vydlabu vnitřek a kůru nechám.

18) Nezvládám pít z flašek, které mají velké hrdlo :D Buď se poleju nebo si jen cucnu. (většinou)

19) Jako mega postiženec si nanáším makeup 1 nebo 2 prsty.

20) Na klávesnici píšu většinou prostředníčkem -.-

21) Nechodím po přechodech.

22) Tam, kde není velký provoz, chodím uprostřed silnice.

23) Všemu, co je podle mě roztomilé, říkám Fufík.

24) Po ibalginu a paralenu jsem vysmátá.

25) Nesnášim, když na mě šahá někdo, kdo není moje nejlepší kamarádka nebo přítel :D

Ahoj :)
Ano, čtete dobře :) Dnešní článek bude o tom, jak jsem se změnila.Ráda bych tu zhodnotila několik drobností, které mě posunuly o krok dopředu a musím říct, že se můžu pochválit :) Někdy člověk potřebuje "začít znovu".A nejlepším začátkem je srovnat se se sebou :) Umět se pochválit za drobnosti a pomáhat sobě samému :) Třeba dnešní článek někomu pomůže, co já vím :) Byla bych ráda :)

Neříká se to jednoduše, ale někdy je potřeba, "protřídit" lidi ve svém životě.Pokud máme rodinu, kamarády, co jsou v našich životech dlouho a máme v nich oporu, o takových lidech nemůže být ani řeč.Oni do našeho života prostě patří :) Ale určitě každý z nás si někdy všiml nebo všimne, že jsou s ním někteří jen pro své dobro.Hrají divadlo a snaží se vás přesvědčit, že vy jste v hlavní roli a nakonec to dopadne tak, že s pláčem odcházíte z jeviště a oni sklízí všechen potlesk.
Já byla vždy "ta hodná", která si nechala vše líbit a místo toho, abych takovému "kamarádovi" dala sbohem jsem si nalhávala, že se změní a bude nám fajn.Konečně mi došlo, že když nezakročím já, budu v nebezpečí a tak jsem svůj seznam "přátel" ustřihla přesně tam, kde bylo potřeba a momentálně se nacházím v kolektivu 2typů lidí.Ten první jsou ti, které jsem odstřihla.Bavíme se, smějeme se, ale nikdy bych jim nesvěřila svá tajemství, problémy a některé se snažím ignorovat, protože to, co provádí se mnou a ostatními se mi ani trochu nelíbí.A pak je tady 2.skupinka a to jsou skuteční přátelé :) Těm bych svěřila vlastní život a věděla bych,že u nich je v bezpečí :)

Pomluvy patří lidem bez vlastního života.Sama jsem prožila období, kdy jsem žila askem.Byla jsem podle mého názoru celkem namyšlená.Sama jsem pomlouvala, ale nikdy jsem se nesnížila na úroveň některých, že bych o nich někde něco nepravdivého psala a když jsem se dozvěděla něco, co by jim ublížilo, rozhodně jsem to nerozhlašovala.Byla to taková ještě téměř zdravá míra pomluv.
V tomhle ohledu jsem se posunula o velký krok vpřed.Sama sebe jsem začala chránit tím, že jsem si přestala dělat hlavu nepravdivými hejty na mé jméno.Jsem typ člověka, který si vše bere k srdci, i když se snaží sebevíc, ale podařilo se mi se přehoupnout přes nejhorší a teď už mě takové kraviny jen tak nedostanou ke dnu.
Přestala jsem řešit ostatní, když jsem sama měla tolik problémů, že jsem se celé dny utápěla v slzách.Objevily se zdravotní problémy a já si začala uvědomovat, co k životu potřebuji a co ne.Přesně v ten okamžik nastal ten největší zlom mého života.Začala jsem se probírat téměř do nového já.Ujasnila jsem si svoje potřeby a sama sobě dala najevo, že s takovým já žít nechci.Jednoduše si musíme uvědomit, jací chceme být a jací jsme.Lidé se mění, jen musí chtít a musí pochopit, v čem se mění.A já to dokázala.Nerada bych znovu zněla namyšleně, ale máme se umět pochválit a já se za tohle pochválit můžu.Nenajde se tu moc lidí, kteří by srovnali mé já před 2 lety a mé dnešní já.Ale vím, že si toho ostatní všimli a za to jsem ráda.

Sama za sebe můžu říct, že už namyšlená nejsem.Vážím si každé maličkosti a raději rozdávám než abych dávala :) Už se nebojím říct těm, co ubližují, jaký na ně mám názor.Už nejsem a nebudu jejich panenka na hraní.

Už jsem si konečně stanovila nějaké cíle.Už konečně vím, čím bych jednou chtěla být a už konečně dělám něco pro sebe :)

Nezajímám se o ty, kteří se o mě zajímají jen v rámci pomluv.Zajímám se o ty, co mi pomáhají dostat se ze špatných dnů,Zajímám se o ty, kteří se zajímají o mě a vyslechnou mě, když i já zvládnu vyslechnout je :) Život je vlastně fajn :) Jen je potřeba, stanovit si cíle.Říct si, co nás nese vzhůru a co nás naopak táhne k zemi.A když je jasno v tomhle, máme volnou cestu :)

Já hledala štěstí neskutečně složitě a nakonec jsem si uvědomila, že šťastní můžeme být úplně pořád :) Každá maličkost, třeba jako úsměv je důvod ke štěstí :)

Na závěr článku bych chtěla poděkovat za aktivitu na blogu :) V sobotu se hranice zobrazení dostala přes 3000 a za to moc děkuji ♥

Ahoj:)
Přišlo mi fajn udělat tenhle books "wishlist", protože by se mohl hodit těm, které se chystají číst a neví, do které knihy investovat, půjčit z knihovny/od někoho nebo jakou knihu stáhnout.

Četla jsem vždy ráda, ale po nástupu na střední jsem čtení zanedbávala a opět jsem se zamilovala při čtení Hvězdy nám nepřály od Johna Greena :) (v létě).Pořídila jsem si i knihu Hledání Aljašky od stejného spisovatele a šetřím si na Papírová města, opět od Johna Greena, ale myslím, že tyhle knihy v čele se spisovatelem nemusím představovat.

Další knihy, které bych si ráda koupila jsou od spisovatelky Jojo Moyes, Než jsem tě poznala a Poslední dopis od tvé lásky.Pokud tě knížky zaujaly, určitě si přečti nějakou recenzi, já o nich vím jen to, co jsem si sama přečetla z recenzí, takže o nich nebudu dále mluvit.Jednoduše myslím,že by bylo fajn si je přečíst:)

Pokud jde o školu (povinnou četbu), mám rozečteného Olivera Twista od Charlese Dickense.Je to pro někoho možná dlouhá kniha (kolem 300stran), ale podle mě by si ji měl každý alespoň jednou za život přečíst.Jde o knihu, která je hodně známá, tak proč ne?:) Jsem asi v půlce a musím říct, že jsou chvíle, kdy se čte dobře a pak jsou chvíle, kdy se mi čte hůř.Někdy je děj zajímavý, někdy vůbec.Tak jsem zvědavá, jaké bude mé konečné zhodnocení:)

Další mou knihou na seznamu k maturitě je Krysař od Viktora Dyka.Četli jsme několik ukázek a podle všeho se bude číst dobře a je krátká (vydání jsou různá od 50 - 70 stran) a moc se na ni těším:)

Knihy, na které se těším, ale chci je číst až na ně budu mít opravdu čas jsou knihy od  E.L. James, 50 odstínů šedi, 50 odstínů svobody a 50 odstínů temnoty.Určitě všichni znají 50 odstínů šedi, podle stejnojmenného filmů, který nás uchvátil sexuální náplní :D Ale už menší část ví, že je tato kniha ze série 3 knih.Na film se těším a ano, vím, do čeho jdu :D :) a neskutečně se těším na knihy!

Kniha, na kterou se těším možná ještě víc než na ty předchozí je od spisovatelky Anity Moorjani, Musela jsem zemřít.Už jsem si ji stáhla společně s ostatními, které se chystám číst do čtečky a nechci si je kupovat v papírové podobě, ale pravděpodobně až dočtu Olivera, vrhnu se na ni.Kniha má kolem 200 stran, což mi přijde jako zlatý střed.Kniha je o rakovině, o samotné autorce a zcela mne natchla!

Kdo zná Stephena Kinga, ví, že jako autor hororů je na špičce.Miluji ho a miluji jeho knihy!Mám od něho staženou knihu To, Řbitov zvířátek a Carrie, která byla nedavno zfilmovaná, takže mám v plánu přečíst knihu a shlédnout film.Má teta miluje Kinga stejně jako já a už od něj přečetla hodně knih.K narozeninám jsem ji sehnala Dlouhý pochod, na který se obě těšíme, od mamky dostane knihu, která od Kinga nově vyšla a sama si koupila další dvě, takže až je přečte je řada na mě! :D

Zatím poslední kniha, která má na mém seznamu plnohodnotné místo je od Liane Moriarty, Manželovo tajemství.Jako většina knih, o kterých jsem dnes psala je bestsellerem a už je spolu s ostatními v mé čtečce a až přečtu ty knihy, po kterých opravdu prahnu, těším se na ni:)

Ahoj:)
Dnešní článek bych ráda věnovala novinkám v mém životě.Je toho poměrně hodně, o čem bych mohla psát, takže snad to bude smysluplný článek:)

Brigádu jsem si začala shánět 10.1.2015 (článek je přednastavený), protože jsem se rozhodla šetřit a protože mám něco, co bych si ráda koupila a trochu volného času, který bych mohla vynaložit lépe byla by pro mě brigáda to nejlepší řešení:)
Určitě se dozvíš, jestli mě vzali nebo ne, ale nejdřív bych mohla začít tím, o jakou brigádu jde:)
Hledala jsem po internetu něco, co bych mohla dělat nejlépe doma, abych stíhala kamarády, školu, cvičení, blog a zároveň něco, co by mi pomohlo dosáhnout na to, na co si šetřím:) Nakonec jsem našla skvělou stránku, kde se dá najít brigáda pro maminky na mateřské, pro důchodce, ale právě i pro studenty, kterým třeba ještě nebylo 18 (můj případ).
Brigády jsou to velice dobře placené (zatím neprozradím, kolik bych si vydělávala, protože se mi ještě neozvali a nerada bych řekla nějakou částku, která je tam uvedena a nechala se hejtovat).
Odepsala jsem na 2 inzeráty, které mě oslovily a oba dva jsou ve stejném "oboru".
Firma by mi zasílala obálky a i to, co bych do nich vkládala (reklamy,...) a já bych jim vše zpětně posílala a podle množství obálek, které bych naplnila bych dostávala výplatu.
Někomu se to může zdát, že je to blbost a nic z toho mít nebudu, ale ikdyž částku neřeknu a přesnou nevím, rozhodně se mi taková práce vyplatí! Je pro mě výhoda, že bych nemusela nikam chodit a ve svém volnu bych mohla pracovat.To je pro mě důležité:)

Dalším bodem článku je věc, na kterou jsem se rozhodla (teprve včera) šetřit a to Iphone 5/5S (to se uvidí, podle toho, kolik si našetřím).Abych opět obešla hejty typu "budeš s iphonem namyšlená","k čemu iphone?""iphone je pro snoby a je na nic", tak bych ráda vysvětlila, proč ho chci:)

Minulé léto jsem k narozeninám dostala Samsung galaxy S3 mini, protože moje HTC bylo neskutečně neskutečné :D opravdu, nechodilo na něm už snad nic a v létě se z něj stalo topení, které mělo i v chládku snad 40 stupňů minimálně.
Nikdy jsem nebyla nadšenec do Apple.Jediné, na co si chci v další řad šetřit je notebook od Apple a to proto, že můj notebook skoro nefunguje a pokud mě vezmou na vysokou, budu potřebovat kvalitnější přístroj, než je ta katastrofa, co vlastním teď :D mám ho 3 roky a ikdyž se to mě zdá jako málo, tak musím říct, že notebooky v dnešní době nevydrží tolik, co notebooky před několika lety.
Iphone si minulé léto pořídila kamarádka a je s ním nadmíru spokojená:) Chce si koupit novější a proto jsem se jí ptala, jestli by mi ten svůj neprodala, ale řekla, že má rozbitou přední kameru a protože já ho nechci kupovat za 11000,- (co, když mi nebude vyhovovat?), budu si kupovat levnější a pokud to vyjde, skoro o polovinu! Dokud si nenašetřím, stejně jeho cena ještě trochu klesne,tak uvidím:) Chci ho hlavně proto, že má kvalitní foťák, přední kameru a k natáčení bych si nemusela kupovat kameru:)

Ve škole se mi momentálně daří:) Zkoušení, písemky, prezentace, vše je fajn:) Musím říct, že se mi snad podaří mít fajn vysvědčení:) Ale ještě je přede mnou náročný týden (týden, kdy vyjde tenhle článek) a já se bojím, že ho nezvládnu:/ Následuje totiž už poslední týden a proto teď, když jsem si vše vylepšila nesmím nic pokazit!

Cvičení teď funguje, jak má:) Myslím, že docela tvrdě dřu, na to, jak málo času mám a jak vytížená ze školy jsem.Zadek se mi pěkně rýsuje :D tak jsem spokojená a chystám se, až toho ve škole nebude tolik, že začnu zase chodit do fitka, abych trénovala nohy, s kterými nejsem bohužel spokojená a do léta musím něco udělat!

Ahoj:)
V dnešním článku budou jen fotky z odpoledne (Silvestra) :) Snad se budou líbit :)

Dlouho nevyšel článek a proč?
Ve škole je toho opravdu hodně, ale i tak se nebudu vymlouvat a tvrdit, že nemám čas na blog:) Vždycky je trochu času a vždycky se dá po kouscích sepsat kloudný článek.Bohužel nebyla ani nálada.Upřímně jsem posledních pár dní zažila ty nejhorší chvíle a nerada bych se k nim vracela:/ Do spousty těch písemek a zkoušení se nic horšího stát ani nemohlo.Nemluvím jen o nešťastné lásce nebo něčem takovém:) Ale převážně o zdravotních problémech v rodině a samozřejmě problémy v mém soukromí.Ale co se dá dělat?:/
Včera mě kamarádka přebarvovala na blond a bohužel jsem použila jinou barvu než obvykle a proto mám na hlavě doslova katastrofu! Nelíbí se mi to.Je to zlatá peroxidní barva, na kterou jsem alergická hned jak jsem ji viděla :D Zítra jdu pro barvu a v sobotu mě mamka přebarví na mou přírodní barvu a to je hnědá.Rozhodla jsem se změnit trochu vzhled, když bude další rok za námi a podle mě to bude fajn:) Možná lepší než původní blond:) Dnes jsem byla ve škole jen tři hodina, místo 8.Bohužel jsem se večer nevyspala,bylo mi špatně a opět mě začal zlobit žaludek, ale tentokrát ze stresu, takže k doktorce nepoběžím:) Vzala jsem si prášky, odpočívám a snažím se být klidná aby to co nejdřív přešlo:) Zítra, aby toho nebylo málo mám ve škole dvě písemky a večer mě čeká maturák.Těším se, ale zároveň nevím, co budu dělat, když tam jdu sama:) Snad někoho odchytím:) kolem 12 večer pojedu domu a budu se těšit až se prospím a přebarvím tu hrůzu co mám momentálně na hlavě :D ano, až tak se mi to nelíbí:/ bohužel.
Doufám,že ze mě nebude zrzka, protože to by mi už opravdu neslušelo a nevím,co bych dělala :D

Co články?
Chystám plno článků, ale dokopat se s dobrou náladou a časem k tomu,abych je napsala je těžké.V neděli jsem si objednala kosmetiku k vánocům, takže čekejte haul a později i recenze na všechny produkty:) Bohužel mi zásilka ještě nedorazila a já stále čekám:/ Ráda bych se s novou paletkou namalovala na maturák a vyzkoušela něco nového, ale bůh ví, kdy se dočkám..

Chystám po vánocích začít fotit tutoriály a pokud bych zvládla vymačkat z telefonu slušnější kvalitu, mohla by být i videa:) Těším se na ně:) Můžete se těšit na makeup tutoriál hned po vánocích, ale ještě neprozradím, co to bude:) Co už jsem prozradila bude série tutoriálu podle hlavních postav ze seriálu PLL :) Můžete se začít těšit:)

Jako další bod je tady fitness.

Občas má okno každý.A já ho mám dnes.Nevím, co napsat, co dělat a jsem ve stresu, protože mám umět na pondělí nějakých 90 slovíček z angličtiny, ale zapomněla jsem si učebnici na intru, takže mám večer, co dělat.Až zveřejním tenhle článek, budu mít pravděpodobně pár hodin před testem, takže mi držte palce!

 Za týden (17.9.) to bude 5 měsíců, co jsem se svým přítelem.Pro někoho je to málo, ale vztah nikdy nezačne hned na roce.Píšu tenhle článek, protože se třeba najde někdo, kdo se bojí vztahu na dálku, nebo někdo, kdo takové vztahy nechápe.
Nikdo vás do vztahu nemůže nutit a pokud nechcete a bojíte se vztahu na dálku, raději ho nezačínejte.Není to dvakrát příjemné, vidět se s druhou polovičkou (v našem případě) několik dní po měsíci,2, někdy i více.Nebudu lhát a klidně přiznám, že brečím často.Je to pocit, který musíte zažít.
Jsem citlivka a vždycky jsem říkala, že vztah na dálku není pro mě.Nezvládla bych ho, ale pak jsem poznala někoho, s kým si rozumím.Někoho, kdo mě má rád takovou, jaká jsem.Kdo mě vidí nejraději nenamalovanou a zlobí se na mě, když řeknu, že jsem ošklivá nebo mám špek tady a tamhle.Je mojí oporou a už z takového důvodu mě o něj dálka nepřipraví.
Podle mě má takový vztah i své výhody.Například jsem si všimla, že velké množství vztahů postrádá důvěru nebo zodpovědnost.
Důvěru si musí člověk vybudovat a pokud je vaše polovička daleko, musíte jí prostě věřit! Žárlím.Samozřejmě, ale to je úplně normální u každého.Ale ani s žárlivostí se to nesmí přehánět.Potom ten druhý nabývá dojmu, že mu nevěříte.Zodpovědnost myslím hlavně v případě peněz.Pokud k sobě jezdíte, tak cesta něco stojí. A když jeden šetří a druhý utrácí, není to moc fér.
Samozřejmě s každým vztahem přichází lidi, co se do toho musí míchat.Většinou jsou to lidi, co jednoho, nebo druhého chtěli pro sebe a teď už bohužel nemají šanci.A když jste od sebe daleko, takový lidé se mají pořád čemu divit.Jak je možné, že jste spolu, když jste tak daleko? Má to cenu? Co když tě podvede? A nejlepší je věta, "nemůže vám to dlouho vydržet".Hovadina.Může.Jak tak pozoruji, takový vztah vydrží mnohdy déle než když jsou si lidi blízko.
Určitě se někdy pohádáte.Určitě se stane, že vás druhý naštve nebo něco podobného, ale to se stává v každém vztahu a jestli se vám to ještě nestalo, určitě to někdy přijde.Je to smutná část vztahu, ale patří k němu stejně jako polibky a držení za ruce.
A pokud máte druhého daleko, vážíte si každé vteřiny s ním.Každá vteřina, kdy slyšíte jeho hlas, vidíte jeho oči a úsměv je pro vás jako droga.A pokud to tak má každý, neprošli jste si tou dálkou.Ta takovým chvílím dodává ještě něco zvláštního.
Nečekám, že pochopíte to, že jsem ochotná pro druhého obětovat nějakou tu slzu jen proto, že mi chybí.Nečekám od lidí, co to nechápou nic.Možná jen pochopení, že je to naše věc a naše rozhodnutí.A že vztahy nevychází není chyba dálky.Je to tím, že si dva prostě nesedli.Že se nedokážou pochopit, mluvit spolu, nepoznali se tak moc, jak si mysleli atd atd atd,....Nerozchází se jen ti, co jsou daleko, tak si to v hlavě urovnejte a pak se divte.
Nečekám, že s článkem budou všichni souhlasit, ale třeba pochopí, co jsem chtěla říct.A je toho ještě dost, ale zbytečně dlouhý článek by už většinu odradil ke čtení na samém začátku.
Mějte se krásně a nenechte si kecat do rozhodnutí, které děláte.Buď vám vyjdou nebo ne.Život je plný takových rozhodnutí.

O škole tu moc článku nebude, ale chtěla jsem se s vámi podělit (a vypsat se) o první týden na střední škole.
Moc nepomůžu lidem, co po prázdninách nastoupili do prvních ročníků.Sama jsem totiž nastoupila už do třetího.

PRVNÍ DEN proběhl alespoň pro mě zmateně.Připadala jsem si už po nástupu na intr (v neděli), jako bych tu nikdy nebyla.Nový lidi (prváci), jiný pokoj, jiné spolubydlící, nový učitelé, jiné místo v lavici, nový spolužák a takhle bych mohla pokračovat hodně dlouho.Chaos, chaos, chaos.

DRUHÝ DEN nebyl rozdílný.Dozvědět se, že za 2dny píšeme písemku ze 7 papírů, to opravdu zabolí.Naštěstí se nám povedlo rozbít paní učitelce plány, takže písemka byla přesunuta na příští úterý.A nemluvím o prvních 2 hodinách tělocviku se starým panem učitelem, který nás rozčiloval v prváku o češtině.Ale díky tělocviku jsem zaběhla maraton, který vypadal následovně : za 10 minut ze školy na intr, vyběhnout snad 100 schodů,vzít oblečení, seběhnout schody a makat k hale. Mamamia!

TŘETÍ DEN byl opravdu mega (ironicky).5 hodin analytiky (laboratoře).Připomněli jsme si s novou učitelkou, jak se chovat při poleptání kyselinou, co křičet, když hoří (jak jinak, než HOŘÍ) a kde hledat lékárničku a tak podobně.Počítali jsme s vzorečky a rovnicemi, psali protokoly a doufám, že mě z toho nemigne, jako předchozí dva roky.Je hezké dělat pokusy a poleptávat se vším možným, ale ještě to všechno sepsat, aby z toho učitelku nekleplo a já dostala dobrou známku, není dvakrát jednoduché.Bože.

ČTVRTÝ DEN byl celkem fajn.První hodina ekonomiky mě celkem zaujala.Máme usměvavou paní učitelku, tenhle rok také nově.Učíme se o mzdách, DPH, zdravotních pojišťovnách a dalších.Na mě používá hodně pojmů, které jsou pro mě složité, ale baví mě to.Alespoň v takových věcech nebudu tolik plavat.Ok.

PÁTÝ DEN díky bohu za konec pobytu ve škole.Ve čtvrtek a v pátek nastalo léto, takže jsem opět mohla vytáhnout kraťasy ze skříně a doufat, že se ještě alespoň malinko osmahnu.Škola byla fajn.První hodinu jsme měli volno, ale na intru nás nenechaly tak dlouho, jak jsme předpokládaly.O chemii jsme jako minulou hodinu popsali asi 3 stránky, takže na to, že opakujeme je to docela bolestivá záležitost, pokud jde o mou pravou ruku.Po škole jsem čekala na můj vkus hodně dlouho na bus a když přijel, řidiči se sekla pokladna, takže jsme asi 10 minut stáli v řadě než jí nějak opravil a když se mu to povedlo,opět se mu sekla.Ale why not.