Přemýšlím, jak moc tohle bude smysluplný článek, ale obávám se nejhoršího.

Poslední dobou přemýšlím, jestli některá rozhodnutí, která jsem udělala byla správná.Ale samozřejmě, že ano, ale na druhou stranu, co když ne?

Vůbec se mi nelíbí pocit, který právě mám.Vím, že se nic neděje jen tak.Za vším zlým je nakonec něco dobrého a naopak.Není to tak, že život nám něco sebere a něco věnuje.My sami určujeme například, kdo v našem životě zůstane.Ale rozhodnout se správně je někdy to nejtěžší.Musíme se rozhodnout a riskovat.Štěstí netrvá věčně a samota časem také odezní.

Bojím se samoty.Toho, co mě v tuhle chvíli pronásleduje.Vím, že mám kamarády a rodinu, ale pocit, který cítím je přebíjí.
"Bojím se zapomnění."Pokud jste četli nebo viděli "Hvězdy nám nepřály" určitě si na tuhle slavnou větu pamatujete.A kdo se bojí zapomnění? Já tedy ne.Nepotřebuji napsat knihu, nepotřebuji být slavná, nepotřebuji zachránit lidstvo, aby si mě ostatní pamatovali.Potřebuji žít právě teď.Každý z nás to potřebuje.Neřešit minulost, nebát se budoucnosti a žít v současnosti.
Než se zvládnu vyrovnat se vším, co mě v poslední době zasáhlo a budu schopna si nahlas říct : "Jsem šťastná" budu se snažit přemýšlet.Vnímat se taková, jaká jsem a snažit se napravit způsobené chyby.Budu sama sebou ještě více, než jsem do této chvíle byla.Nevadí mi názory lidí.Zajímám se o názor lidí, kteří do mého života mohou vpouštět jakékoli připomínky.
Smutek je jen přípravou na štěstí!